Ovlivňuje budoucí dítě i to, co jí jeho otec? Poslechněte si červencovou laboratoř českého rozhlasu

Proč by si budoucí otcové měli hlídat jídelníček? Jak lze šetrněji vyšetřovat genetické vady plodu? A proč může být neplodnost problémem nejen jednotlivců, ale i celé populace? Právě těmto otázkám se věnovala červencová Laboratoř Českého rozhlasu Plus, ve které diskutovala reprodukční bioložka Kateřina Komrsková, molekulární biolog Petr Svoboda a doktorand Ondřej Šanovec.

Neplodnost dnes postihuje přibližně každého šestého člověka a navzdory rychlému rozvoji medicíny zůstává velká část jejích příčin stále neobjasněna. Vědci proto hledají odpovědi na mnoha úrovních, od základního výzkumu až po nové diagnostické přístupy.

Prvním z diskutovaných témat byla překvapivá role budoucích otců. Výzkumy na myších naznačují, že složení stravy otců před početím může přes placentu ovlivnit metabolismus potomků. „Nejde přitom o změnu genetické informace dítěte, ale o epigenetické mechanismy, které mohou ovlivnit fungování placenty a následně i vývoj a metabolismus potomka“ popisuje mechanismus v rozhovoru Kateřina Komrsková. Přestože výsledky zatím nelze přímo přenášet na člověka, ukazují, že na zdraví budoucího dítěte se může podílet nejen matka, ale i životní styl otce.

Diskuse se věnovala také novým možnostem neinvazivní genetické diagnostiky založené na analýze úlomků DNA plodu v krvi matky. Tyto metody představují významný krok vpřed,  protože dosud máme k dispozici hlavně invazivní metody vyšetření, které s sebou nesou určité statistické riziko. Zároveň však otevírají řadu etických otázek. Moderní technologie totiž umožňují získat stále více genetických informací a stejně důležité jako samotné vyšetření je jejich správná interpretace i citlivé sdělování výsledků budoucím rodičům.

Závěrečná část pořadu se zaměřila na hledání mechanismů, které mohou ovlivňovat plodnost v přelidněných populacích. Inspiraci přinášejí experimenty s modelovými organismy, drobnými hlísticemi – háďátky. U nich vědci ukázali, že by mohl existovat protein, který by ovlivňoval neplodnost při vysoké populační hustotě. Přestože cesta od přemnožených háďátek na Petriho misce k lidem namačkaným v metropolích je obrovsky dlouhá, může výzkum jednoduchých modelových organismů otevřít nové směry i pro budoucí medicínu.

Pořad nabídl posluchačům možnost nahlédnout do aktuálních témat reprodukční biologie, kterým se věnují vědci programu ART Budoucnosti. Jednou z hostů byla reprodukční bioložka Kateřina Komrsková, která je zároveň jednou z klíčových řešitelek programu ART Budoucnosti. V rámci projektu se podílí na řešení dvou výzkumných témat zaměřených na reprodukční biologii a příčiny neplodnosti.

Celý díl Laboratoře si můžete poslechnout zde: https://plus.rozhlas.cz/co-ji-budouci-otec-muze-ovlivnit-zdravi-ditete-naznacuje-vyzkum-na-mysich-9628123

Přečtěte si také

• SPERMIE NA SVÉ CESTĚ K OPLOZENÍ NEJSOU SAMY. DROBNÉ VÁČKY JIM POMÁHAJÍ DOZRÁT
• MŮŽE MEZIDRUHOVÉ EMBRYO POMOCI ZACHRÁNIT OHROŽENÉ DRUHY?
• ART i letos na Veletrhu Vědy
• OD OOCYTU K EMBRYU: STUDENTI SI VYZKOUŠELI MODERNÍ METODY VÝZKUMU REPRODUKCE
• PROGRAM ART ZVE NA III. OOCYTE DAY – REGISTRACE JE OTEVŘENA
• PROJEKT ART NA DĚTSKÉM DNI AV ČR V LIBLICÍCH
• GUEST LECTURE: THE IMPACT OF GENETIC CHEATING ON MAMMALIAN REPRODUCTION AND SPECIATION
• GUEST LECTURE: GENOME ORGANIZATION AND FUNCTION AROUND THE NUCLEOLUS DURING EARLY EMBRYO DEVELOPMENT
• PhD POZICE: JAK RNA ŘÍDÍ RANÝ VÝVOJ ŽIVOTA
• ART propojuje právo a medicínu: workshop o asistované reprodukci v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva